Co se děje v těle, když sníte bulgur?

Bulgur je méně známý typ celozrnné tvrdé pšenice. O to je ale mnohem lepší zdroj vitamínů, minerálních látek, vlákniny a antioxidantů, než jídla obsahující rafinovanou a obohacovanou pšenici.

Bulgur je hlavní ingrediencí tradičního orientálního jídla tabboulehu a je součástí kuchyně Středního východu a Turecka. Obvykle se prodává předvařený. 

Jaký je rozdíl mezi bulgurem a jinými typy pšenice?

Rozdíl spočívá v tom, že bulgur není oloupaný, čímž si uchovává velké množství živin. Mouka vyrobená z rafinované pšenice má oproti bulguru vysoký glykemický index, je ochuzená o spoustu živin a může přispět k nárůstu hmotnosti. Bohužel je právě taková mouka hlavní složkou těstovin, chleba, sušenek, koláčů atd., které běžně vidíme v supermarketech. Všechny tyto produkty mají vysoký obsah uhlovodanů a nízký obsah vlákniny a živin. I když se můžeme setkat se zpětným přidáváním živin do produktů obsahujících rafinovanou pšenici (jedná se o proces „obohacování“), kvalita těchto uměle připravených živin neodpovídá kvalitě přírodního zdroje.

 

Přechod z bílého pečiva na celozrnné je jednou z možností, jak se přirozeně bránit proti rozvoji cukrovky.

Proč jíst celozrnnou potravu?

  • Chrání tělo před rakovinou,

  • chrání před onemocněním srdce,

  • chrání před zažívacími obtížemi,

  • chrání před diabetem a obezitou,

  • poskytuje řadu živin rostlinného původu (fytonutrienty). Ty snižují zánětlivou reakci a zabraňují poškození buněk a tkání volnými radikály. Jsou to například lignany, rostlinné stanoly a steroly.

Bylo potvrzeno, že konzumace 48-80 g 100% celozrnné potravy za den přináší zdravotní benefity v porovnání s lidmi, kteří se konzumaci celozrnných potravin vyhýbají. Například u nich byla změřena vyšší hladina niacinu, vitaminu B6 a betainu. Betain je součástí mnoha potravinových doplňků a snižuje hladinu homocysteinu v krvi - vysoká hladina této aminokyseliny je spojena s vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění, artritidou, diabetem, atd.

Jaké účinky má bulgur?

Studie ukázaly, že bulgur dokáže pomoci k nízké tělesné váze, ke zdravému srdci a k delšímu životu. Patří totiž do skupiny celozrnné potravy s velkým obsahem cenných živin a vlákniny. Celozrnné jídlo je dále bohaté na antioxidanty, jako jsou například fenolické sloučeniny. Jsou schopné vychytávat volné radikály, a tak zabraňují poškození buněk. To je důležité v předcházení chorobám.

 

Bulgur má vysoký obsah vlákniny. Ta pomáhá potlačit zánět a snižuje vysokou hladinu cholesterolu. Zajišťuje také správnou činnost střev a odstranění toxinů z těla. Vláknina uvnitř střeva nabobtná, absorbuje vodu a bere s sebou odpadní produkty a cholesterol. Strava takto bohatá na vlákninu pomáhá u syndromu dráždivého tračníku, zácpě a celkově zlepšuje zdraví střev. Jelikož vláknina vyvolá pocit sytosti a plnosti, je vhodná při hubnutí. Navíc nám pomáhá zbavit se bažení po sacharidech a potlačuje tendenci se přejídat.

 

Vlákninou v bulguru jsou škroby. Jsou to sacharidy, které unikají trávení v tenkém střevě a jsou dále fermentovány. Produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které zajišťují optimální pH ve střevě a slouží jako zdroj energie pro slizniční buňky tlustého střeva. Podporuje celkové zdraví střev a absorpci živin.

Co obsahuje bulgur?

Díky řadě důležitých živin, antioxidantů a zprostředkování odpovědi inzulinu na glukózu je bulgur spojen se snižováním hladiny stresu, který vede ke snížení imunity. Bulgur je skvělým zdrojem manganu, hořčíku, železa a vitaminů řady B. Tyto esenciální nutrienty často chybí ve stravě bohaté na rafinovanou pšenici a naopak chudé na celozrnné produkty. Potraviny bohaté na železo jsou přirozený lék na chudokrevnost. Tím brání slabosti a nedostatku energie kvůli nedostatečnému přísunu kyslíku buňkám. Hořčík je důležitý pro správnou činnost srdce, trávení, optimální krevní tlak, činnost kosterních svalů, prevenci vysoké hladiny stresu, potlačení bolesti a pro zdravý spánek. Vitaminy skupiny B podporují zdravý metabolismus, zachování energie a kognitivní funkce organismu.

 

Bulgur má oproti obohacované a rafinované pšenici nízký glykemický index. Díky vysokému obsahu vlákniny zpomaluje rychlost trávení sacharidů. V porovnání např. s bílým pečivem zvyšuje bulgur hladinu krevního cukru nejpomaleji. Častá konzumace bílého pečiva a dalších potravin vyrobených z rafinované mouky je spojena s častějším výskytem obezity, inzulinovou rezistencí a rozvojem diabetu.

 

Výživová hodnota

1 šálek (182 g) vařeného bulguru má zhruba 151 kalorií. Obsahuje:

  • 8,2 g vlákniny,

  • 6 g proteinů,

  • 33,8 g sacharidů,

  • 0,4 g tuku.

Je to bohatý zdroj vitamínů, například:

  • niacin (1,8 mg),

  • vitamin B6 (0,2 mg),

  • vitamin B5 (0,6 mg).

Z minerálních látek jsou v bulguru zastoupeny:

  • mangan (1,1 mg),

  • hořčík (58 mg),

  • železo (1,7 mg),
  • vápník (18,2mg),
  • fosfor (72,8 mg).

Obsahuje lepek, proto není vhodný pro osoby trpící celiakií. Dále se všechny obiloviny obsahující lepek nedoporučují konzumovat osobám trpícím syndromem zvýšené propustnosti střeva a u osob s kandidovou infekcí. Lepek tyto stavy zhoršuje.

 

Autor: Kateřina Jiskrová, studentka 4. ročníku lékařské fakulty UK

Zdroje:

http://nutritiondata.self.com/facts/cereal-grains-and-pasta/5686/2

https://draxe.com/bulgur-wheat/