Jaké jsou spánkové cykly a proč jsou tak důležité?

Někteří lidé i přes pravidelný spánkový režim nemohou jednoduše spát. Samozřejmě, občas se to může přihodit komukoliv z nás, že nemůžeme usnout, protože nás například něco trápí nebo náš mozek neumí "vypnout" a odpočívat. Pokud je to ale pravidelně, tak lze hovořit o poruše spánku a je s tím třeba něco dělat. O důležitosti a významu spánku se už hodně napovídalo i napsalo. Podle odborníků nám spánek poskytuje hlavně čas na regeneraci.

Během spánku si tělo doplňuje zásoby energie, zlepšuje se hojení ran, vytvářejí se nové bílkoviny, náš imunitní systém je aktivní. Během noci se tělo snaží dostat z přešlapů, které jsme na něm spáchali během dne. Dalším důležitým bodem je šetření energií. Je vědecky dokázáno, že po nevyspání člověk spotřebuje mnohem více energie, tedy má větší chuť k jídlu. Spotřeba energie během spánku klesá asi o 15%, snižuje se tepová frekvence, tlak i činnost ledvin a trávicí soustavy. Mozek a metabolické procesy v těle potřebují hlavně pravidelný spánek na regeneraci. Když spíme, uvolňuje se růstový hormon, který obnovuje tkáně, kosti a červené krvinky.


Někteří lidé trpí poruchami spánku, které mohou mít různé příčiny: od přílišné únavy, velké dávky kofeinu až po abstinenční příznaky v případě lidí závislých např. od alkoholu, drog nebo jiných omamných látek. Způsobovat jejich však mohou i duševní problémy jako jsou deprese či různá onemocnění se zvýšenými teplotami či ucpaným nosem. Časový posun při leteckých cestách také může ovlivnit náš spánek.

Podle příčin nespavosti rozlišujeme dva druhy nespavosti:
Krátkodobou nespavost, která trvá jednu noc až několik týdnů, například z důvodu stresu, bolesti, těžšího životního období, množství pracovních povinností nebo v případě studentů se může vyskytnout krátkodobá nespavost během zkouškového období. Pokud toto období pomine, tak s ním odejde i nespavost. Druhým typem nespavosti je chronická nespavost, jak už název napovídá, jde o dlouhodobou poruchu spánku. Podle několika odborníků chronická nespavost trvá alespoň tři noci v týdnu po dobu jednoho měsíce. Bývá spojována s chorobami, fyzickými i duševními či dlouhodobým stresem, kterým je vystaven váš organismus. Příčinou mohou být i různé léky či alkohol. V tomto případě je nejlepší obrátit se na lékaře, buď neurologa nebo psychiatra. V souvislosti se zdravým spánkem mluvíme o spánkových cyklech nebo fázích a jejich důležitosti. Spánek je stále pro mnohé vědce a odborníky ještě neprobádanou oblastí a zůstává do jisté míry zahalen rouškou tajemství. No přece se jim podařilo změřit a odhalit několik spánkových fází.

Víte například to, že základní dělení fází spánku je určeno tím, co dělají naše oči?
Pokud se rychle pohybují, hovoříme o takzvaném REM spánku (rapid eye movement - rychlý pohyb očí). Pokud jsou v klidu, prožíváme fázi NREM (non rapid eye movement). Celkem má však spánek pět fází:

• Fáze 1 - usínání, svaly se pomalu uvolňují, trvání 5-10 minut
• Fáze 2 - zpomaluje se srdeční tep, klesá tělesná teplota, vzniká rytmická mozková aktivita, trvá asi 20 minut
• Fáze 3 - přechod mezi lehkým a hlubokým spánkem
• Fáze 4 - hluboký spánek, trvá asi 30 minut
• Fáze 5 - REM spánek, zvýšená mozková aktivita, svaly jsou nejvíce uvolněné.

Celý cyklus spánkových fází se během noci několikrát zopakuje, obvykle čtyřikrát až pětkrát. Ze začátku převládá fáze hlubokého spánku, s postupem noci se však zvyšuje podíl REM spánku. Nejdelší fáze REM spánku je v cyklu před probuzením, kdy může trvat až hodinu. Z toho vyplývá, že pokud se probouzíme, nejideálnější je to ve fázi lehkého spánku. Z hlubokého spánku se jen tak sami od sebe neprobudil. Pokud nás probudí budík v této spánkové fázi, tak je to pro náš organismus pořádný šok, což se projeví na našem výkonu / nevýkonu během celého dne.

Se spánkovými fázemi souvisí i počet hodin spánku.
Přestože každý lidský organismus je individuální, co se týče spánku a jeho délky, vědci zjistili, že člověk asi třetinu svého života prospí. S věkem se však počet přespání hodin mění a ne vždy platí, že spát by se mělo jakýchsi předepsaných osm hodin. Čím jsme starší, tím se spánková hranice snižuje. Logicky, novorozenci a kojenci spí nejdéle. Uvolňuje se jim tehdy růstový hormon a ten je pro ně důležitý. Předškoláci by měli spát 10-13 hodin, školáci 9-11 hodin a teenageři 8-10 hodin. Často se však stává, že spí dost málo, pak se jim bouří hormony, nesprávné se tvoří a vznikají problémy s vyspělostí. Dospívající a dospělí lidé by měli mít tu hranici od 7 do 9 hodin, avšak vhodných může být i šest.

Ať už bereme spánek jako samozřejmost nebo v případě nespavosti jako vzácný dar a doslova požehnání, pravdou zůstává, že spánek byl, je a stále bude velmi důležitou součástí lidského života. Proto bychom měli dbát na zdravý spánek, dodržovat pravidelný spánkový režim, stejně děti i dospělí, a nepodceňovat poruchy spánku.


Autor: Mgr. Beáta Rampáková

Chovatelské potřebyPsi
AutorBeáta Rampáková
Blog-datum9.3.2017
ČlánkyZdraví