Průjem

Co to vlastně průjem je?
Lékaři považují průjem za typický obranný projev našeho organismu, kdy se tělo zbavuje škodlivých látek a bakterií. Právě ony mají na svědomí zánětlivý stav sliznic žaludku a střev. Právě očistný úkol průjmy způsobuje, že lékaři místo užívání tablet radí pacientům, aby vydržely nepříjemné, ale zpravidla krátkodobé potíže. Velmi důležitý je tehdy pravidelný přísun tekutin, abychom předešli odvodnění. Pokud jsme si jen něčím trošku podráždili střeva nebo žaludek, měl by nás průjem přejít do dvou dnů, někdy trvá jen jeden den. Jsme po něm sice zesláblí, ale v podstatě se jím náš organismus zbavil nežádoucího zánětu a možných bakterií. Při kojení nebo u starých lidí může být i běžná průjem nebezpečný a je třeba vyhledat lékařskou pomoc.

Co však dělat v případě, že průjem trvá více než dva dny a je doprovázen horečkami či břišními a žaludečními křečemi?
Určitě bychom neměli čekat na to, až přejde sám od sebe. Tato situace může signalizovat vážnější zdravotní problém, např. žloutenku, zánět nebo prasknutí slepého střeva, nebo přítomnost rakovinového nádoru, např., pokud se nám ve stolici objeví hnis, krev nebo nějaký sliz. Každopádně, je třeba zajít na vyšetření k lékaři. Někdy příčinou průjmu může být i tzv. střevní chřipka, která nás umí pořádně potrápit a je velmi nepříjemná. Medicína ji nazývá gastroenteritidou a s klasickou chřipkou nemá mnoho společného. Jedná se o zánět zažívacího traktu s nepříjemnými příznaky, ale dobrou zprávou je, že obvykle skončí v průběhu několika dnů. Příčin zánětu trávicího traktu je několik. Většina infekcí je však vyvolaných různými viry či bakteriemi, které se často dostanou do těla prostřednictvím stravy a tam pak útočí na žaludeční a střevní sliznici.

Snad nejhorší kombinací, kterou jsme možná zažili už více, je průjem plus zvracení. Znáte ten pocit, že nevíte, co dřív, jestli si na toaletu sednout nebo se nad ni předklonit. Zní to možná při představě vtipně, ale věřte, že kdo to zažil, v té chvíli mu určitě do smíchu nebylo. Tehdy si můžete být jisti svou diagnózou. K průjmu se přidruží nechuť k jídlu, nevolnost a zvracení. Tělo se brání a chce se zbavit původce nemoci. Ten se přesto dostane do střeva, kde obvykle způsobí bolesti břicha a průjem. K dalším příznakům patří horečka, únava a závratě. Dehydratace organismu není ničím zvláštním, protože tělo ztrácí tekutiny. Je třeba je doplnit neslazeným čajem nebo minerálkou. Dobrou zprávou je, že střevní chřipka se léčí sama, přejde do několika dnů, aniž bychom jí nějak speciálně pomáhali. Ale, protože jsme tak slabí a vyčerpaní, rozbolavělí, tak si jistě pomoci chceme. Pokud to jinak nejde, můžeme sáhnout i po lécích proti nevolnosti a průjmu.

Co jíst nebo nejíst při průjmu?
Samozřejmě je třeba jíst, i když se tělo neptá a při představě jakéhokoliv jídla nám je na zvracení. Tehdy by měla nastoupit vhodná dieta. Během střevní chřipky by mělo jídlo sestávat z lehce stravitelných sacharidů, jako jsou například slané tyčinky či krekry. Osvědčeným jídlem a nápojem při průjmu jsou banány, mrkvová polévka a borůvkový čaj. Během průjmu ztrácí organismus draslík, rozmačkané banány mohou tyto ztráty vhodně doplnit. Mrkev zase obsahuje hodně vlákniny, která je účinnou zbraní proti průjmu. Borůvky jsou protizánětlivé, protože obsahují třísloviny, které zklidňují střevní mikroflóru. Stravu obohacujeme opatrně a postupně, pokud se příznaky zlepší. V dospělosti si člověk spíše umí pomoci sám sobě a možná vždy nepotřebuje vyhledat při průjmu lékaře.

Jak si však poradit s průjmem u dětí nebo kojenců?
Průjem patří mezi časté zdravotní potíže u dětí. U kojenců může být stolice po každém kojení a v tom případě je třeba si všímat množství stolice a její složení. Většinou kojenecký průjem souvisí s matkou - jejím zdravím a stravou. Nejčastějšími příčinami průjmů u malých dětí jsou infekce a vyvolavateli onemocnění bývají viry, bakterie, někdy však i plísně či parazity. Dítě trpící průjmem obvykle odmítá potravu i tekutiny, často se přidruží i zvracení, teploty, je apatické, plačtivé. Hlavním nebezpečím průjmu u malých dětí je zejména dehydratace, protože dochází ke zvýšené ztrátě tekutin a minerálů. I v tomto případě platí dostatečný přísun tekutin a okamžité zavodnění organismu, též i nasazení a dodržování vhodné diety. Pokud jde o kojence, je třeba ho kojit nadále. Frekvence kojení by měla být vyšší, protože kojení zajišťuje i přísun tekutin. Kromě toho lze podat převařenou kojeneckou vodu. Miminku staršímu jak půl roku můžete také podat rýžový nebo mrkvový odvar. Starším dětem, které již mohou přijímat tuhou stravu, je možné uvařit mrkev, rýži nebo brambory.

V případě dospělého člověka není běžný průjem velkým nebezpečím, ale u dětí bychom neměli průjmové onemocnění podceňovat. Pokud se průjem objeví u dítěte mladšího než jeden rok, nebo trvá déle než jeden den, měli bychom vyhledat lékaře. Platí to i v případě, že dítě odmítá tekutiny, je malátné, apatické, má zpomalené reakce, nevnímá okolí. To vše jsou důvody pro návštěvu lékaře. Co se týče prevence, proti průjmu neexistuje žádná, která by byla stoprocentní. Eliminovat ji lze správnou a důslednou hygienou. V případě kojenců, je třeba dbát na absolutní čistotu lahví, dudlíků a připravovat vždy čerstvou dávku mléka. Důraz na hygienu však platí i při přípravě jakékoliv jiné stravy. Děti je třeba vést k tomu, aby si pravidelně myli ruce hlavně po každé návštěvě toalety, nebo když přijdou ze školy.

I přesto, že průjem je běžným onemocněním a všichni s ním máme své nemilé zkušenosti, neměli bychom ho podceňovat a spokojit se s tvrzením, že jsem určitě snědl něco, co mi "nesedlo" na žaludek a střeva. Nemusí jít o nic vážného, ​​ale i může! Mnohem více to platí u dětí. Nepodceňujme průjmová onemocnění u našich dětí, abychom si jednou nemuseli dělat výčitky, že jsme jim ještě více ublížili lhostejným přístupem k příčinám nemoci.


Autor: Mgr. Beáta Rampáková

Chovatelské potřebyPsi
AutorBeáta Rampáková
Blog-datum27.2.2017
ČlánkyZdraví