Strašák jménem lepek

Co je to lepek?

Lepek je označení pro skupinu proteinů, které jsou obsaženy v pšenici, žitě a ječmenu. V semenech těchto rostlin může dosahovat podílu až 80 %.

 

V čem najdeme lepek?

Lepek můžeme kromě pečiva nalézt i v těstovinách, polévkách, cereáliích, omáčkách. Dále například v pivu a spoustě dalších výrobků, u kterých by člověk přítomnost lepku nečekal. Lepek jako alergen musí být na obalech potravin zvýrazněn.

Oves lepek neobsahuje, přesto se doporučuje konzumovat jen ty ovesné výrobky, které jsou označeny jako bezlepkové, z důvodu možné kontaminace dříve zmíněnými obilovinami.

 

Přirozeně bezlepkovou potravinou jsou například jáhly. Ty jsou nejpoužívanější náhradou pšenice. Často jsou vyhledávané pro značně rozmanité a všestranné využití v kuchyni.

 

 

 

jahly
Jáhly
Koupit

 

Je lepek nebezpečný?

Důvodem proč je lepek ve společnosti skloňován stále častěji, je nárůst počtu osob trpících celiakií, potravinovou alergií na lepek, případně intolerancí.

Stále početnější je skupina tzv. dobrovolných bezlepkářů, která narůstá díky tomu, že ve společnosti je velký rozruch okolo toho, že lepek může způsobovat záněty, diabetes, obezitu, srdeční choroby, demenci, autismus apod.

Studie ovšem negativní vliv lepku na zdraví osob, které netrpí celiakií nebo alergií na lepek, dosud nepotvrdily. U srdečních chorob byl dokonce po snížení příjmu lepku na minimum pozorován nárůst rizika. Nicméně důvodem byl nejspíše snížený příjem vlákniny, která je především v celozrnných výrobcích bohatě zastoupena. Kromě vlákniny by u bezlepkové diety mohl nastat i problém se sníženým příjmem některých minerálů nebo vitaminů skupiny B.

O vlivu lepku na vznik autismu se v současné době setkáváme s rozporuplnými názory. Prestižní lékařské deníky nepotvrdily spojitost mezi konzumací lepku a autismem, nicméně rodiče a dokonce i některé nemocnice pozorují změnu chování, sociálních interakcí a učení u dětí s autismem. V této otázce jsou potřeba další studie, avšak benefit diety bez kaseinu v kombinaci s bezlepkovou dietou byl již dokázán.

Obecně lze tedy říci, že zdravý jedinec dobře snášející lepek, nemá důvod ho vyřazovat ze stravy nadobro, pokud tak učiní je potřeba zajistit přísun vlákniny z jiných zdrojů. Nicméně každá mince má i druhou stranu a nadbytečný příjem lepku obvykle znamená i nadbytečnou konzumaci výrobků z bílé mouky a pšenice jako takové. Produkty z bílé mouky jsou méně kvalitní a jejich příjem je naopak vhodné omezit.

 

Lepek a kojení

Hojně se diskutuje také o tom, kdy zatížit stravu kojence různými potravinami, které obsahují potenciální alergeny. Jedna skupina doporučuje mezi 4. a 6. měsícem (tzv. imunologické okno) zařadit do stravy kojence prakticky všechny potraviny, druhá doporučuje spíše postupné zatěžování jedince. Dostatečné důkazy o tom, která varianta je lepší, vak zatím chybí.

 

Kdy se lepku vyhnout

Vyškrtnout lepek kompletně z jídelníčku je potřeba u celiakie. Pokud člověk s celiakií jí potraviny obsahující lepek, dojde ke spuštění zánětu ve střevech. Zánět následně poškozuje výstelku střev, která je klíčová pro vstřebávání živin. Dlouhodobý zánět může vést k deficitu některých důležitých látek, v důsledku čehož může vznikat anémie nebo osteoporóza. Neléčená celiakie může dokonce vést k neplodnosti. Příznaky celiakie:

  • nadměrná plynatost

  • průjmy

  • ztráta hmotnosti

  • pocit únavy

  • slabost

 

Diagnózu musí stanovit lékař pomocí endoskopie nebo na základě krevních testů, které odhalí přítomnost protilátek (proto před testy není vhodné držet bezlepkovou dietu - protilátky totiž v nepřítomnosti lepku klesají). V případě pozitivity testů je třeba držet přísnou bezlepkovou dietu, a to po celý život. Při dodržování diety se funkce střevního epitelu vrací k normálu a není třeba suplementovat vitaminy apod.

 

Dalším důvodem k omezení až úplnému vyloučení lepku je potravinová alergie na lepek, u které lepek vyvolává ve střevě alergickou reakci spojenou s otokem sliznice. Projevuje se bolestmi břicha, průjmy apod. Míra omezení příjmu lepku závisí na intenzitě alergické reakce. Minimálně snížení příjmu je však na místě.


Třetí jednotkou je neceliakální intolerance lepku, kdy nemocný udává symptomy po konzumaci potravin obsahujících lepek a jejich zlepšení po jeho vysazení z jídelníčku, přesto u něho nebyly prokázány příslušné protilátky, které by potvrdily celiakii. Diagnostický test není v současnosti k dispozici. V tomto případě není nutná přísná dieta.

 

Autor: Stanislav Pavlas, student 4. ročníku lékařské fakulty UK